Po vzoru amerických prezidentů přednáší každý rok předsedkyně Evropské komise slavnostní Projev o stavu Unie. Ten není pouhou příležitostí pro shrnutí toho nejdůležitějšího, co se za poslední rok událo, a že jsou poslední léta na události bohatá. Tradičně také slouží k představování nových návrhů. To nejlepší si předsedkyně nechala na závěr – evropský konvent.
I konvent si bere inspiraci na druhé straně Atlantiku. Lisabonská smlouva jej zavedla jako proces pro změnu Smluv, což je v podstatě „evropská ústava“. Na konventu by se sešli zástupci národních parlamentů, vlád i evropských institucí a vypracovali rozsáhlou „ústavní reformu“. Proč teď, uprostřed ruské invaze a energetické krize?
Právě v časech krize potřebujeme akceschopnější Evropu, veto ji ale ohrožuje. Ruská invaze navíc dala Ukrajině příležitost, aby konečně podala přihlášku do EU. Spolu s Moldavskem prakticky ihned dostala status kandidáta. Ten mají navíc i čtyři země západního Balkánu. Jak řekl německý kancléř Olaf Scholz minulý měsíc na Univerzitě Karlově, „v rozšířené Unii porostou rozdíly mezi členskými státy“. „Kde je dnes vyžadována jednomyslnost, s každým novým členským státem roste riziko, že jedna země použije veto, čímž všem ostatním zamezí jednat.“ Navrhl proto, aby se postupně přešlo na většinové hlasování v zahraniční politice i v jiných oblastech. Veta je sice možné rušit bez konventu, ale komplexnější reformy si jej vyžadují.
Se silnější EU by měla jít ruku v ruce i silnější vazba k občanům. A právě občané se v nedávné Konferenci o budoucnosti Evropy vyjádřili, jak si přejí, aby to vypadalo: Díky nadnárodnímu volebnímu obvodu bychom měli možnost volit do Evropského parlamentu vedle národních stran i strany celoevropské. Což dává mnohem větší smysl, přeci jen se v něm jedná o celoevropských otázkách. Parlament by navíc měl mít možnost sám navrhovat legislativu. Občané také chtějí spojit evropské volby s přímou či nepřímou volbou předsedy/předsedkyně Komise, což je v podstatě post evropského premiéra/premiérky. Tyto nástroje by nám daly možnost se lépe zapojit do evropského politického života. Neznamená to, že se to stane hned – k tomu je vedle procesů potřeba i aktivní zájem lidí o evropskou politiku. Ten ale v posledních letech očividně roste.
Všechny tyto návrhy jsou na stole. Bude ale konvent vůbec svolán? Záleží. Po skončení Konference o budoucnosti Evropy skupina 13 států převážně ze střední a východní Evropy napsala otevřený dopis, ve kterém se vyjádřila proti „ukvapeným změnám Smluv“. Jsou to ale především státy z tohoto regionu, které nejvíce podporují rozšíření EU, naopak ostatní jsou vůči němu zdrženliví. Scholz vlastně navrhl kompromis – západ se zaváže k podpoře dalšího rozšíření, ale očekává od východu rušení některých vet. A je to hlavně funkční kompromis, který je výhodný pro všechny. Větší a akceschopnější EU – win-win.
Adam Trunečka, člen mSTAN Praha
